Stručné informace: Rumunský pramen nechal postavit z vděčnosti za uzdravení rumunský král Karel I. v roce 1890. Pomník je v dobrém stavu, k odpočinku slouží lavičky. Nachází se zde V. zastavení Stezky Vincenze Priessnitze.
Podrobnosti:
Nalezneme jej na modře značené cestě a Stezce Vincenez Priessnitze, půl kilometru za Žofiiným pramenem.
Rumunský pramen nechal za čtyři tisíce zlatých postavit Josefu Schindlerovi z vděčnosti za uzdravení rumunský král Karel I. z rodu Hohenzollernů, jenž se na Gräfenberku léčil. Dílo provedla v roce 1888 kamenická dílna Schindler a syn z Velkých Kunětic podle návrhu Eduarda Zelenky. Ke stavbě byl použit mramor právě ze Schindlerových lomů. Lékař Josef Schindler totiž kromě medicíny podnikal v mnoha jiných oborech (např. těžba kamene, zemědělství, hotelnictví).
Pramen začal veřejnosti sloužit 1. července 1890, kdy taktéž došlo k jeho vysvěcení. Samotný Schindler se však odhalení nedožiL, neboť dne 8. března 1890 zemřel. Při slavnostním otevření bylo okolí ozdobeno rakouskými, německými a rumunskými barvami. Po duchaplném prologu slezského básníka Maxe Heinzela měl čestný projev starosta Frývaldova Dr. Alois Schwarz. Poté zahrála lázeňská kapela rumunskou hymnu a pramen byl slavnostně odhalen.
Pomník pramene patří mezi nejlépe vyzdobené v jesenických lázních. Na tympanonu mohyly byl vyryt původní název vodního zdroje a reliéf královského symbolu rumunských vládců. Dnes je zde namísto reliéfu koruny vyobrazen znak lázní a původní název vystřídala mramorová deska s nápisem: Rumunský pramen. Voda vytékala ze lví hlavy do trychtýře. Nad samotným chrličem se dodnes zachoval ozdobný mušlovitý reliéf, v jehož vrcholu se nachází písmeno C, patrně od slova Carol (jméno rumunského krále). Tympanon je podepírán dvěma antickými sloupy. Oba konce pomníku byly zakončeny ozdobnými koulemi. Na levé straně pomníku je umístěn nápis: ANNO, na pravé pak letopočet 1888. Po druhé světové válce byly některé ozdoby odcizeny. Další odstranili na počátku šedesátých let 20. století restaurátoři povolaní Československými státními lázněmi Jeseník. Z té doby se nám podoba pramene zachovala doposud. Protože si lázeňští klienti a turisté toto místo opravdu oblíbili, došlo v roce 1999 k dalším opravám a vyčištění, které zajistil státní podnik Lesy České republiky, lesní správa Jeseník. Zmínku o renovaci a informaci o vytesání Schindlerovou kamenickou firmou najdeme na mramorové destičce u patky levého sloupku. Stav pramene lze charakterizovat jako dobrý, většinu roku z něj teče kvalitní voda. Samotný pomník je oproti okolnímu terénu vyvýšen o dva schody. Kolem pramene se pak nachází žulová zídka. Pomineme-li nově obnovenou Cestu filozofů , nikdy se v jeho bezprostřední blízkosti nenacházela žádná jiná pamětihodnost.
Podle studie Rudolfa Jirkovského z padesátých let 20. století se těsně za tímto pramenem měly nacházet ještě dva další (Na Čekané, U Potoka). Dnes však již víme, že se jednalo pouze o vodovodní jímky , které nikdy upravenými prameny s mohylou nebyly.
Zdroj text: Rumunský pramen. ABT, Lukáš. Atlas jesenických pramenů a jiných drobných památek. Jeseník: Hnutí Brontosaurus Jeseníky, 2007, s. 46 - 47. Cesta ke kořenům. ISBN 978-80-239-8935-9.
Rumunský pramen červen 2015, KUTIŠ Petr Rumunský pramen 1912, Atlas jesenických pramenů a jiných drobných památek.
