Stručné informace: Pramen vznikl v roce 1842 a k jeho vzniku se váže pověst. Jedná se o jeden z nejstarších pramenů na Studničném vrchu. Je v dobrém stavu a teče. Nachází se u něj přístřešek a X. zastavení Stezky Živé vody.
Podrobnosti:
K Priessnitzově prameni dojdeme po zeleně značené cestě od Jitřního pramene, vede sem též Stezka živé vody. Hledaný vodní zdroj nalezneme dvacet metrů nad rozcestím nazvaným Priessnitzův pramen.
Podle pověsti unesli za třicetileté války švédští vojáci jednomu Priessnitzovu předkovi dceru. Ten se ji vydal se svými čeledíny hledat a únosce dohonili právě v místě, kde vyvěral ze země pramen. Dívce se podařilo utéci, ale otce a většinu čeledínů Švédové pobili. Proto si dcera vzala život. Ze studánky podle legendy později vystoupila víla a předpověděla celému rodu slávu: Zde byla uloupena Priessnitzovu pradědu v onen hrůzný čas z domu radost a chlouba, on zavražděn, ona zneuctěna, na tomto jevišti bezpráví je proto voda stále tak jasná, protože voda přece vždy smíšením starých křivd byla (Kapper, 1871).
V roce 1842 zde ke dvoustému výročí smutné události vznikl pramen. Vypadal podobně jako dnes, tedy jako jehlanovitá mohyla na vrcholu s amforou, kolem níž byl omotán had. Na původní desce vynikal mezi vavříny nápis: 1642 Priessnitz-Quelle 1842. V roce 1899, v roce nedožitých stých Priessnitzových narozenin, nechala lázeňská komise pramen vylepšit. Při opravě byla vytesána na mramorovou desku tato zmínka: Renoviert aus Anlass der Gedenkfeier des 100. Geburtstages Vinzenz Priessnitz von der Curcommission 1799 - 1899 (Renovováno k příležitosti stého výročí narození Vincenze Priessnitze lázeňskou komisí 1799 - 1899). Při té příležitosti byl napravo od pramene vybudován ve švýcarském stylu pavilón s věžičkou. Po druhé světové válce čeští přistěhovalci německé nápisy na deskách odtesali. Pramen v té době nevypadal příliš lákavě. V roce 1960 se však dočkal opravy, byl zpevněn betonem a získal dnešní podobu. Vrchol mohyly začala zdobit nová mramorová amfora. Na původní desku vytesali kameníci český název Priessnitzův pramen. Deska pak byla vsazena na pravý bok mohyly. Desku se zmínkou o renovaci v roce 1899 nahradil tento nápis: Československé státní lázně Jeseník opravily tento historický pramen v roce 1960. Vsazena byla na levý bok pomníku. Čelo této drobné architektonické památky vyzdobila deska s nápisem: Československé státní lázně Jeseník. V roce 1981 byl pramen opět renovován a o čtyři roky později dělníci poblíž něj vybudovali přístřešek. Čelní deska byla v roce 2001 vyměněna za novou, tentokrát žulovou. Čteme na ní: Priessnitzův pramen 1842, obnoveno k 200. výročí narození V. Priessnitze *1799 - 1899*.
Priessnitzův pramen se nachází v dobrém stavu a poskytuje kvalitní vodu. Bohužel ji nemá mnoho a v posledních suchých letech často netekl. Na zídce i v přístřešku si turisté a lázeňští hosté mohou odpočinout.
Zdroj text: Priessnitzův pramen. ABT, Lukáš. Atlas jesenických pramenů a jiných drobných památek. Jeseník: Hnutí Brontosaurus Jeseníky, 2007, s. 83 - 84. Cesta ke kořenům. ISBN 978-80-239-8935-9.
Priessnitzův pramen červen 2015, KUTIŠ Petr Odbočka k pramenu z rozcestí Priessnitzův pramen prosinec 2015, KUTIŠOVÁ Monika
