Stručné informace: Doba vzniku pramene není známa, první zmínka je z roku 1845. Pramen je v dobrém stavu, ale neteče. Kolem se nachází hustý porost, nevede sem žádná upravená cesta.
Podrobnosti:
K Mysliveckému prameni se vydáme po cestě vedoucí od Ripperova kamene na Sokolí vrch. Před stoupáním do kopce odbočíme vlevo a půjdeme asi tři sta metrů po louce kolem mladého porostu až k prameni. Pramen se nachází na okraji mladého smrkového lesa. Pokud bychom se k prameni vydali od Sokolího vrchu, tak je třeba sestupovat průsekem. V části kde je jasný široký mezi smrky odbočíme vlevo a po asi 30 m dojdeme k Mysliveckému prameni.
Kdy tento vodní zdroj vznikl, nevíme. První zmínka o něm pochází z roku 1845, kdy byl označen za nejstudenější pramen v gräfenherberských lázních. Stejně jako dnes měl půlkruhový tvar z nasucho skládaných kamenů a původní desku s názvem pramene a několika ornamenty. Naproti němu dotvářelo kruhový tvar objektu asi metr vysoké odpočívadlo. Pramen byl v druhé polovině osmdesátých let minulého století úplně zničen. Jeho obnovu provedl v letech 2001 - 2002 Ondřej Truneček. Dnes má Jäger-Quelle stejnou podobu jako v minulosti a novou mramorovou desku s nápisem: Myslivecký pramen - 1870 - 2001- Jäger-Quelle. Rok 1870 je možným rokem jeho renovace.
Zajímavý je osud původní desky pramene; po stahování dřeva někdy v osmdesátých letech 20. století byl pramen zcela zničen a deska se jakýmsi způsobem dostala ke Štýrskému prameni. Odtud pak byla, bohužel již rozbitá na čtyři části, donesena k chatě Maxovka u zeleně značené cesty. Zde ji pak našel revírník Jiří Lisník a na několik let ji uschoval. V roce 2005 prošla šťastně znovuobjevená mramorová deska renovací.
Pramen působí přímo pohádkově, ale teče jen někdy.
Zdroj text: Myslivecký pramen. ABT, Lukáš. Atlas jesenických pramenů a jiných drobných památek. Jeseník: Hnutí Brontosaurus Jeseníky, 2007, s. 81. Cesta ke kořenům. ISBN 978-80-239-8935-9.
