Stručné informace: Byl postaven roku 1842 českými pacienty. Je v dobrém stavu a teče. Díky specifické vodě patří k nejvyhledávanějším pramenům v okolí lázní. Je zde přístřešek, lavičky, VII. zastavení Stezky V. Priessnitze a I. zastavení Stezky Živé vody.
Podrobnosti:
Od rozcestí Jitřní pramen přijdeme k samotnému prameni po značené cestě.
V roce 1842 byl v lese nad Gräfenberkem českými lázeňskými pacienty vystavěn pramen. Na jejich počest byl pak pojmenován Český (Bohmische). V té době se zde např. léčili hrabě Karel Nostic, hrabě Thun-Hohenstein s manželkou, z Moravy pak hrabata Vilém a Vladimír Mitrovští, snad se tedy i oni na financování nebo na samotné výstavbě a pojmenování pramene podíleli. Mnohým krajanům se však nelíbilo, že právě tento pramen se díky své neúhlednosti stal podnětem k laciným a podlým úsměškům protivníků českého národa.
Dle Ripperova mínění by tento pramen zasluhoval slušnější a skvostnější mohylu, po vzoru nádherných mramorových a žulových pomníků Prusů, Angličanů, Maďarů apod. Podle dobových litografií mohyla pramene opravdu nepatřila k nejhezčím. Jednalo se o ledabyle vystavěný, asi dvoumetrový půlkruh, který pak strmě, avšak nerovnoměrně klesal do stran. Kromě desky s původním názvem Bohmische Quelle 1842 zde byly další dvě kovové desky s nápisy v německém a francouzském jazyce upozorňující pacienty, aby vodu pramene neznečišťovali. Vodu z pramene totiž využívali obyvatelé i návštěvníci Gräfenberku.
Později byl Bohmische Quelle snížen a v jeho blízkosti se objevily různé přístřešky, ba dokonce i restaurace s mléčným barem, což svědčí o velké oblibě tohoto místa.
Někdy na začátku 20. století byl pramen přestavěn do podoby, která se zachovala až do roku 1960, kdy jej téměř zničily přívaly jarních vod. Proto o rok později došlo k jeho obnově. Žulové kvádry zpevnil beton, zpět byly zasazeny dvě desky - jedna se zmínkou o renovaci s rokem 1960 a druhá s novým názvem a rokem založení. Pramen byl přejmenován na Jitřní poválečným ředitelem jesenického gymnázia Gustavem Fialou. Když se v roce 1946 přemalovávaly turistické značky, jednoho rána se začalo právě tady a za soumraku se skončilo u pramene, který pak byl podle něho nazván - Večerní.
V roce 1999 nalezl pan Mirek Trávníček v blízkosti hydropatických skal žulovou desku s nápisem: Český pramen 1842, Zotav. Morava 1933. Pramen snad měl být v roce 1933 opraven a dokonce česky pojmenován, což by bylo úplně první české pojmenování vodního zdroje na Gräfenberku. Tato hypotéza ale vyvolává četné otázky - většina obyvatel Sudet se totiž v té době stále častěji dívala do Německa. Kde se deska nachází dnes, nevíme.
Pramen je v dobrém stavu a teče. Díky své specifické vodě patří k nejvyhledávanějším v okolí jesenických lázní. Turistům zde slouží přístřešek a lavičky, začíná zde Stezka živé vody a prochází tudy Stezka Vincenze Priessnitze.
Zdroj text: Jitřní pramen. ABT, Lukáš. Atlas jesenických pramenů a jiných drobných památek. Jeseník: Hnutí Brontosaurus Jeseníky, 2007, s. 69 - 70. Cesta ke kořenům. ISBN 978-80-239-8935-9.
Jitřní pramen prosinec 2015, KUTIŠOVÁ Monika Jitřní pramen před rokem 1871 KAPPER, Emil. První vodoléčný ústav Gréfenberk a jeho okolí: lázeňským hostům a turistům podává Em. Kapper. V Praze: J. S. Skrejšovský, 1871.
